Bez cookies je omezený přístup! Bez COOKIEs je omezený přístup!

„Nechte ji spát.“

Tak přesně taková slova mě budí do nového rána, i když tady nahoře je ráno každé půl druhé hodiny. Oslněna mžourám do ostrého světla. Pak mi dochází, že je kolem plno lidí.

Policie!

Málem propadám panice. Divoce se hrabu ze spacáku v rozespalosti naivně uvažujíc o útěku, ale nikdo se po mně nevrhá!

„Ahoj Bay,“ říká don. „Dovol abych ti představil naše hosty. Emil, Alsaina, Boris, Luka a Mario.“

Lapám po dechu, hlava se mi točí, srdce buší jak splašené. Nejsem na tom asi moc dobře. Ale nemám čas se tím párat. Vstávám a se zatnutými zuby ignoruji bolest, drásající mi nohy.

Všichni mi podávají ruku a já netuším naprosto nic. Teprve u snídaně (horká káva se smetanou, čerstvé pečivo, máslo, džem, jablko) zjišťuji co se stalo. Donův útěk ze Skaringy spouští dole prudkou výměnu názorů zprvu mezi odborníky, posléze proniká do sdělovacích prostředků a lidé se dělí na dva tábory – jedni ho odsuzují, druzí obdivují. Pětice takzvaných hostů je skupinka odbojářů, poskytující nám takhle důkaz své podpory.

„Váš odvážný čin otevřel oči mnoha lidem a vynesl na světlo problém převýchovy a s ním obecně i udržitelnost stávajících společenských norem a předpisů,“ vykládají nadšeně. „Jste jiskrou, která zcela jistě vyvolá kulturní revoluci a my věříme že povede v konečném důsledku k osvobození osobnosti jednotlivce! Vaše jména se právě navždy zapisují do historie!“

Navíc zjišťuji, že odbojáři nepřicházejí s prázdnýma rukama. Vezou několik jednoúčelových montážních robotů, kontejnery s vodou, čerstvé zdroje, náhradní komponenty různých rozvodů, krmivo pro filtry CO2, sledovací členy, podpůrné sítě, těsnící hmoty, regenerační jednotky, obleky, potraviny a kde co dalšího. Nestíhám, v hlavě mi hučí, slova jdou často docela mimo mně. Snažím se aspoň přikyvovat abych nevypadala docela chcíple.

„Statisíce lidí k vám vzhlíží s obdivem a tohle je první hmatatelný důkaz jejich podpory!“ opakují stále. Žasnu, jak se don stal během pár dní globálně proslulou osobností.

Každopádně situace je jiná jako mávnutím kouzelného proutku. Tohle je ten správný druh zázraku, ve který mohl don doufat – a já s ním.

„Bay...?“ měří si mně Luka podezíravě, když hovor na okamžik utichne.

„Co je?“ vydechnu. To je dobré; jen na chvilku jsem si dlaní podepřela těžkou, rozžhavenou hlavu.

Sahá mi na čelo. „Ouha.“ Dozvídám se, že je doktorka. „Ukaž mi to,“ říká. Trochu dřevěnými prsty odmotávám obvazy z krku, jenže pak vidím že tím myslí moje nohy. Bere si mně stranou ale když sundám obvazy, jen mlčky spíná ruce. Okamžitě donáší medikit. „Teď to trošku píchne.“ Vzápětí se pouští do mých fialových a oteklých chodidel s ohromující vervou a zručností. Don chvíli mlčky přihlíží a pak se vytrácí neznámo kam.

„Výbavu ti tu pochopitelně nechám,“ říká mi po pečlivém ošetření Luka důrazně. „Tohle dober všechno, jednu každých dvanáct hodin. Jo a pozor: pokud máš ráda horkou koupel, tak jen krátce. Nebudeš-li si přesto jista, spoj se se mnou komlinkem na tomhle čísle.“ Čmárá číslo přímo na medikit; a pak ještě jedno. Vztyčí prst. „A tohle druhé číslo je tajná linka. Jen pro případ nejvyšší nouze, dobře?“

Jsem v sedmém nebi. Nestalo se mi, že bych byla středem takové pozornosti, a přemíra péče a účasti kolem mě začíná trochu znervózňovat. Když po několika hodinách odbojáři odlétají, vypadá velín radikálně jinak než minulý večer. Snad je to tím, že se jinak cítíme i my dva. Nejsme v tom sami. Nikdy jsem netušila, jak nepopsatelně důležitá může být tato prostá věta.

Takže sedím ve velínu, ulamuji a cucám tabulky čokolády a slzy mi lezou do očí, tentokrát ale dojetím nad obětavostí lidí, kteří nás právě teď zachraňují svou podporou.

„Jsou pryč,“ vchází do velína don Ortogon. Myslím že mluví o odbojářích, ale mínil policejní stíhač. Jeho absence je nejlepší známkou našeho vítězství. Pochopili, že se nevzdáme.

Je to krásný večer. Ležím na spacáku, protože se na mně z teploměru směje nádherných třiadvacet stupňů, nohy mě vůbec nebolí, horečka si na pilulkách vylámala zuby a s plným žaludkem vypadá vesmír hned příjemněji.

Errata:

30.05.2021 13:22