Zrada se nesmí vyplácet!
Jan Vysočina
Bez cookies je omezený přístup! Bez COOKIEs je omezený přístup!
|
Jan Vysočina
|
To platilo v celé historii lidstva a je tomu tak i dnes.
Představte si opevněné město, které se stalo předmětem útoku. Všude kolem jsou nepřátelé, ale hradby jsou vysoké a pevné. Obránci už stojí na hradbách, odrážejí jeden útok za druhým. Zásoby potravin prozatím stačí a město má i dobré zdroje vody. Jestli se podaří všechny útoky odrazit a nepřátelé se vyčerpají, obyvatelé si zachrání životy, majetky a svobody. Pokud se útočníci zmocní města, budou obyvatelé zabiti. Jejich manželky a dcery se stanou sexuálními otrokyněmi.
 |
Hradby - symbol nedobytnosti měst |
Všichni tedy bojují na hradbách a jsou nuceni zanedbávat své řemeslo a podnikání. Pochopitelně. Teď se ale podívejme na situaci očima pana Vychytrálka, jednoho z občanů města. Jsou před ním v zásadě dvě možnosti:
a) I on se vykašle na své podnikání a půjde s ostatními hájit hradby.
b) Nepůjde hájit hradby, ale naplno se bude věnovat svému obchůdku. Protože je jediný (všichni ostatní jsou na hradbách), vydělá jako nikdy předtím. Až budou útočníci odraženi, nejenže nebude zraněn, ale bude mnohem bohatší než ostatní. Snadno si koupí další krámky, udělá z některých obránců své zaměstnance a stane se velmožem.
Život, svoboda a majetek pana Vychytrálka se zachrání, stejně jako životy a svobody všech ostatních. O nic tedy nepřijde.
To znamená, že racionální je nepodílet se na obraně, ale dát energii vlastnímu podnikání. Pouze v případě, že by byl pan Vychytrálek tak statečným bojovníkem, že právě jeho účast na hradbách rozhodne o úspěchu obrany, mělo by pro něj smysl, aby se do obrany zapojil.
Pojďme ale ještě dál. Panu Vychytrálkovi možná nestačí, že si vydělá, zatímco ostatní bojují. Může totiž svůj majetek zvětšit ještě víc. Domluví se s nepřítelem a za určitý poplatek otevře v noci bránu. Nepřátele vtrhnou do města, obránci proti nim vyrazí a za cenu obrovského úsilí se podaří nepřítele zatlačit nazpět. Mnozí občané města budou zabiti, jiní zranění. Výhoda pana Vychytrálka proti ostatním se ještě zvýší (a nezapomínejme, že od útočníků taky dostal hromadu peněz). Pokud je správné, aby každý racionálně sledoval svůj ekonomický zájem, musí pan Vychytrálek bránu otevřít. Konec konců, když ji neotevře on, stejnou domluvu s nepřítelem udělá někdo jiný. A pokud by náhodou došlo k dobytí města, má pan Vychytrálek jako otevírač brány slušnou šanci, že bude ušetřen.
Protože příslušníci naší civilizace jsou racionální bytosti a mají tendenci sledovat prospěch svůj a svých nejbližších, je jasné, že na hradbách zůstane jen pár bláznů. Všichni ostatní začnou závodit, kdo otevře bránu nepřátelům jako první. A že je to amorální? Pokud je otevíračů více, snadno pro své počínání najdou morální ospravedlnění. Navzájem se ujistí o tom, že město je plné odporných xenofobů, že si kvůli historickým vinám jistě zaslouží být vydrancováno a že naopak nájezdníci si zaslouží soucit a pomoc. Otevírači bran si začnou připadat jako lepší než ostatní a začnou pohrdat skutečnými obránci jako amorálními.
Jenže pokud je racionální bránu otevřít a většina lidí jsou racionální bytosti, proč nejsou pokaždé všechna města dobyta a vydrancována?
Protože funguje to, co se obvykle nazývá sociální kontrolou. To zahrnuje celou škálu odstupňovaných prostředků nátlaku, počínaje posměchem vůči těm, kdo nebojují dost statečně a konče popravami zrádců.
|
Kdo se rozhodne přivydělat si otevřením brány, musí v tu ránu viset na nejbližší lampě! |
Takový tlak je důležitou podmínkou každé úspěšné obrany. Zmíněné popravy zběhů jsou stejně důležité jako střílení do nepřátel. Kdo není ochoten použít násilí vůči svému váhajícímu spoluobčanu, ten je odsouzen k tomu, aby byl zabit a jeho děti odvedeny do otroctví. Tak tomu bylo po celé dějiny.
A teď si představte situaci, že ve městě bylo dlouho bezvládí, nikdo se nestaral o obranu, takže otevírači bran ovládli radnici, soudy, média, chrámy i školy. Část nepřátel už je uvnitř města a může zrádcům poskytnout vydatnou pomoc. Mechanismy sociální kontroly pak začnou pracovat obráceně. Už není trestána zrada, ale statečnost. Popravuje se za hájení hradeb, do vězení se zavírá za kritiku zrady. Naivkové, co střílí po nájezdnících, jsou předmětem posměchu a jsou vylučováni ze slušné společnosti.
|
A přesně to je stav, ve kterém se nachází naše civilizace. Hradby prolomené, obranné mechanismy vyřazené z provozu, otevírači bran ovládají naprosto všechno nebo téměř všechny mocenské pozice. |
Za zvláštní zmínku stojí, že otevírači bran ovládli školství a přeměnili ho v obrovský indoktrinační aparát, jehož cílem je vštípit mladým lidem, že džihád je něčím skvělým a že jen blázen se může něčemu takovému bránit. To zahrnuje vštěpování několika skupin nepravd a polopravd.
Nehorázné lhaní o islámu, jeho dějinách, údajném zlatém věku, údajném slušném zacházení s křesťany a židy, tolerantním Cordóbském chalífátu, vymyšlené seznamy islámských vynálezů apod. Terorismus byl prý odjakživa normální součástí života, takže situace, kdy se lidé bojí vyjít na ulici je vlastně normální. Masové migrační vlny jsou prý v dějinách normální.
Až po průmyslové revoluci v 19. století získali Evropané takovou superpřevahu, že dokázali obsadit islámské země. Až tehdy ustaly neustálé nájezdy a přepadání. Muslimové se novým dobyvatelům ochotně podřídili. Zdá se ostatně, že to je jeden z jejich civilizačních rysů – útočit výhradně v obrovské přesile a ochotně se podřídit, narazí-li na sílu.
Zdroj: Petr Hampl Prolomení hradeb nakl. Naštvané matky z.s. Olomouc.
Poznámka: Údajný muslim Avicenna, dávaný jako příklad muslimského vědce-lékaře, byl z pohledu muslimů rouhač, neboť sešíval rány nitěmi udělanými z vepřových střev. Napadla by tak nehorázná věc pravověrného muslima? Pochybuji!
|
Domů
Statistiky
27.05.2021 09:56